Historie sboru

Sbor dobrovolných hasičů na Komárově byl založen z čistě praktických důvodů, na základě potřeby občanů organizovat se za účelem potlačení různých přírodních živlů. Roku 1882 zachvátil obec velký požár, který zničil více než 25 stavení na návsi. Tato událost přímo vedla k založení sboru dobrovolných hasičů v obci.

Založení sboru

Hlavním „Otcem zakladatelem“ byl řídící učitel zdejší školy Jan Křtitel Pulkrábek. V roce 1885 po Martinských hodech svolal celou vesnici do hostince, kde oslovil všechny přítomné a zvláště mladé muže, aby uvažovali o založení hasičského sboru. Na výzvu se přihlásilo 46 přítomných, takže byla velká naděje, že se původní návrh podaří zrealizovat. Po schválení příslušnými úřady se na ustavující schůzi 18. března 1886 sešla jen polovina původně přihlášených obyvatel. Přesto vznikl jeden z prvních sborů dobrovolných hasičů v naší oblasti.

Začátky sboru byly velmi těžké, neboť se začínalo z ničeho a pořízení nutného vybavení bylo značně finančně náročné. Většinu prostředků sbor čerpal z pořádání lidových zábav a výletů. Již za prvních pět let působení se sbor zúčastnil hašení šesti požárů v okolních obcích. Členská základna se začala pomalu rozrůstat a díky dobrému hospodaření mohla být v roce 1888 pořízena plně vybavená ruční čtyřkolová stříkačka za 300 zlatých. V roce 1899 sbor úspěšně zasáhl při požáru domu č.p. 48, Eduarda Zelíka. Požár se podařilo uhasit a nerozšířil se dál, jak tomu bylo například v roce 1882. V roce 1900 hostil Komárov hasičský župní sjezd s návštěvností až 500 osob.

Válečné období

V roce 1914 přerušila činnost dobrovolných hasičů I. světová válka, ve které bylo mnoho členů nuceno prolévat svou krev za cizí zájmy. Po skončení konfliktu zůstal nezvěstný bratr Alois Mlýnek.

Rok 1925 byl pro sbor rokem oslav 40 let od založení, při této příležitosti byla řada členů oceněna za příkladnou a obětavou práci. Spolek má od svých počátků, až do dnešních dnů, obrovský přínos pro kulturní dění v obci. Kromě pořádání zábav a podpory nejrůznějších tradic, se členové spolku také angažovali v divadelním souboru. V roce 1930 došlo k výstavbě první velké betonové vodní nádrže, která slouží ke stejným účelům dodnes. O rok později byla zakoupena motorová požární stříkačka, jež sbor vlastní ve funkčním stavu až do dnešních dnů. Peníze na její pořízení byly mimo jiné získány sbírkou mezi občany, což dokládá uvědomění zdejších obyvatel pro důležitost myšlenky. Zakoupení moderní techniky bylo ve 30. letech pro tak malou obec velmi nákladné, takže byl sbor donucen vypůjčit si část peněz z městských záložen. Byl to velmi odvážný počin, jelikož někteří členové byli nuceni ručit za půjčku vlastním majetkem.

V roce 1932-1933 bylo v obci vybudováno cvičiště, které sloužilo také jako hřiště pro děti a k jiným rekreačním účelům. Roku 1934 se do sboru přihlásily první ženy, které byly ve 4 členném družstvu zařazeny do samaritánské služby. Dne 10. května 1937 vypukl v obci požár dvou stohů slámy, který byl uhašen ještě před příjezdem sborů z okolních vesnic.

Po nástupu fašismu byla výrazně omezena zejména kulturní činnost, zákazem shromaždování apod. V roce 1940 se realizovala výstavba druhé betonové vodní nádrže ve středu obce s nákladem 4000,- Kč z pokladny sboru. V tomto roce 1940 v obci vypukly 2 požáry. Při druhém požáru, kdy hořela stodola, se voda dopravovala s velkým převýšením z betonové nádrže vzdálené 400 m od požáru. V roce 1941 činnost sboru ustrnula. Ke konci roku se členové rozloučili s posledním ze zakládajících členů panem Josefem Dohnalem. Do konce války se ve sboru téměř nic nedělo.

Dne 2. května byla vesnice osvobozena Rudou armádou. Sbor však byl donucen ještě před osvobozením veliteli okupačních vojsk vydat ze svých zásob 30 litrů benzínu.

Poválečné období

Začátkem roku 1950 zasahovali dobrovolní hasiči při požáru stodoly místního hostinského. K výjezdu byl povolán také hasičský sbor z n. p. Fatra, jehož zásahu nakonec nebylo zapotřebí.

V roce 1956 došlo k projednání návrhu na stavbu nové požární zbrojnice. Se stavbou se započalo v roce následujícím. U příležitosti výročí 75 let činnosti sboru byly do rukou předsedy SPO předány klíče od nové hasičské zbrojnice. Do této doby byla zbrojnice součástí místního pohostinství a nebylo zde dostatek místa pro techniku a ostatní potřeby. SPO bylo toho roku přiděleno zánovní vozidlo Tatra T805, které sloužilo až do povodní v roce 1997. V zimě 1964 byla sboru přidělena nová stříkačka PS-8 s příslušenstvím.

70. léta byla pro sbor po kulturní a sportovní stránce velmi bohatá. Vznikly družstva žen a žáků, které se spolu s mužským družstvem účastnily mnoha soutěží a kulturních akcí. Pravidelnou akcí se také stal sběr železného šrotu, jehož výtěžek podpořil výdaje nejen na sportovní aktivity.

V osmdesátých letech proběhly v obci oslavy 100. výročí založení sboru. V těchto letech však začíná jeho činnost stagnovat. Dochází k vytvoření nového družstva žen a mladých mužů, to se však nedaří vytvořit s perspektivou do dalších let.

Konec století minulého

Na začátku 90. let se členská základna zmenšila ze 44 na 28 členů. Dále bylo zrušeno družstvo žen. V těchto letech byly pečlivě udržovány lidové tradice, z nichž se některé těšily zájmu kulturního a národopisného střediska ve Zlíně. 5. listopadu 1995 byla vysvěcena soška sv. Floriána, patrona hasičů, která byla umístěna ve skleněné vitríně nad hasičskou zbrojnicí.

V červenci 1997 se místní hasiči zúčastnili likvidace povodně v Otrokovicích, Napajedlech a Topolné. Odstraňování následků povodně se jich zúčastnilo celkem 17, nepřetržitě, po dobu 19 dní.

V dubnu roku 2000 se podařilo založit družstvo starších žáků, z nichž se někteří aktivně podílí na činnosti spolku dodnes. Po oslavách 115. výročí založení sboru činnost členů upadá. V roce 2002 se začíná spolek znovu aktivně podílet na kulturním dění v obci, kdy se mimo jiné pořádají akce pro místní školáky. V těchto letech členové pravidelně pořádají výjezdy na hasičskou pouť na sv. Hostýn. Rok 2005 je rokem velkolepých oslav 120. let od založení.

Následující roky se aktivita sboru snižuje, až do roku 2009 kdy se aktivně prosazují mladí hasiči v čele s Martinem Lisoňkem. Během krátké doby je obnoveno družstvo žen, které spolu s družstvem mužů funguje dodnes.

.....

Zakládající výbor sboru z roku 1886

• Jan Křtitel Pulkrábek
• František Sukup
• František Zelík
• Jan Fajgar
• Josef Zelík
• František Vyoral
• Mikuláš Zelík